Rozhovor s Alyonou Shevchenko: Adult reprezentantka ATV o snech, pádech a vítězství v Oberstdorfu

Alyona Shevchenko je výraznou postavou české adult scény v krasobruslení. Na led poprvé vstoupila až jako dospělá, ale její zápal, vytrvalost a láska ke sportu ji rychle posunuly dál, než si na začátku dokázala představit.

Inspirací jí byl Tomáš Verner, jehož vystoupení ji kdysi náhodně zaujalo v televizi. Od prvního tréninku si zamilovala nejen samotné bruslení, ale i atmosféru závodů a komunitu, která se kolem tohoto sportu vytváří.

Dnes reprezentuje Akademii Tomáše Vernera na domácích i mezinárodních závodech a ukazuje, že začít s krasobruslením v dospělosti není překážkou – naopak, může to být začátek velmi silného příběhu.

V následujícím rozhovoru Alyona otevřeně mluví o své cestě na led, o radostech i výzvách tréninku a o tom, co jí krasobruslení přináší do života.

Vzpomínáš si na svůj první kontakt s ledem? Začínala jsi bruslit jako dítě, nebo až v dospělosti?

Na led jsem poprvé vstoupila až jako dospělá – bylo mi asi 18 let. A upřímně, byl to dost trapný zážitek. Byla jsem na lední show, kde profesionálové bruslili se známými osobnostmi – zpěváky nebo tanečníky. Mezi nimi byly i ženy starší 60 let! Řekla jsem si, že když to zvládají ony, tak já přece taky. Vjela jsem doprostřed kluziště, upadla… a nemohla vstát. Nakonec jsem se k mantinelu doslova doplazila. 😅 Tehdy jsem si řekla, že krasobruslení rozhodně není pro mě, a pár let jsem se k němu vůbec nevrátila.

Co tě tedy nakonec přivedlo ke krasobruslení pro dospělé? Byla to dětská touha, náhoda, nebo něco jiného?

Tohle vyprávění mám ráda, protože se v něm krásně ukazují zvraty v mém životě. Všechno to začalo u televize – dívala jsem se na krasobruslení. A začalo to právě Tomášem Vernerem! Pamatuji si evropský šampionát v roce 2007, náhodně jsem přepnula na Eurosport a říkala si: "Kdo je ten pohledný kluk, který úplně nečekaně ovládl krátký program?" Od té chvíle jsem sledovala hlavně soutěže, kde Tomáš závodil, a postupně jsem si našla i další oblíbené bruslaře. Takže nešlo o dětský sen, ale spíš o ten teenagerský – a ten mě nakonec úplně uchvátil.Později jsem se přestěhovala do Kyjeva a zjistila, že existují kurzy krasobruslení pro dospělé. A tehdy jsem si uvědomila, že ten sen se může opravdu splnit. 😊

Na co jsi na ledě nejvíc pyšná? Máš oblíbený prvek nebo program, který ti vždy udělá radost?Nejvíc pyšná jsem na vítězství ve volné jízdě v Oberstdorfu, kde jsem získala bronz v kategorii Bronze 1 Free. Bylo to těsně poté, co začala válka – 24. února 2022 jsme z domova odešli jen s jedním batohem a doklady. První dva měsíce jsme netrénovali vůbec. Když se situace v Kyjevě alespoň trochu stabilizovala, začali jsme se pomalu vracet na led. Fungovalo jen jedno kluziště, bylo tam přes 100 lidí, a když zněly sirény, museli jsme do krytu. Příprava tedy byla naprosto šílená. Ale samotný závod v Oberstdorfu – to byl neuvěřitelný zážitek. Diváci nás vítali jako hrdiny, atmosféra byla plná emocí. A i když jsem nebyla dobře připravená, všechno mi vyšlo. Byly to moje první mezinárodní závody, první Oberstdorf – a rozhodně nezapomenutelné. Tyhle závody zůstávají mými nejoblíbenějšími, přinášejí mi radost a inspiraci dodnes.

Co ti přijde na krasobruslení nejtěžší? Je něco, s čím pořád bojuješ?

Na krasobruslení miluju právě to, že je pořád na čem pracovat – nikdy nemáš hotovo. 😂 Je tolik věcí, které se chci naučit! Momentálně se potýkám hlavně s piruetami a axelem. Právě při pokusu o axel jsem si ošklivě zlomila nohu a od té doby mám v hlavě určitý blok. Ale věřím, že i to jednou překonám.

Alyona dokazuje, že odvaha vstoupit do neznámého světa a odhodlání vytrvat mohou přinést nejen osobní naplnění, ale i sportovní úspěchy. Její příběh je inspirací pro všechny, kdo si někdy řekli „už je pozdě“ – ať už jde o krasobruslení, nebo o jakýkoliv jiný sen.

Pokud vás její příběh zaujal, neváhejte se podívat na některé z videí z jejích závodů nebo ji přijít podpořit na další soutěž. Protože jak sama říká – největší radost přináší momenty, kdy se daří, ale i cesta samotná.